Stále více lidí přichází na to, že nošení holí na běžecký trénink v přírodě rozhodně není nošením dříví do lesa. Zjišťují, že zapojit prostřednictvím holí do práce naše paže, ramena a prsní svaly se určitě vyplatí.

Ve třetím díle našeho seriálu si nejprve vysvětlíme, jak a proč upravit poutka runningových holí. Pak rozebereme dvě základní možnosti nesení holí při běhu a jejich význam pro naše (budoucí) běhání s holemi.

Úprava poutek

Runningové hole mají dvě varianty poutek; záleží tedy na tom, které z nich jste si při objednání vybrali (nebo teprve vyberete). První variantou je poutko jednoduché, druhou variantou poutko rukavičkové.

Výhodou jednoduchého poutka je jeho snadnější navlékání (a vyvlékání) díky trvalému nastavení. To znamená, že nastavíte-li si jej jednou správně, takto vám zůstávává a už na něm nemusíte nic měnit. Tuto výhodu zřejmě ocení hlavně začátečníci, protože budou častěji zastavovat a hole nosit. Správné nastavení poutka: po provléknutí ruky spodem do poutka a uchopení rukojeti hole přes oba pásky poutka (musejí vám prochátet mazi palcem a ukazovákem) vám poutko pevně obepíná zápěstí. Kontrola: poutko není příliš volné, v důsledku čehož byste úchop měli níž než v horní části rukojeti, kde má správně být.

Nastavitelné rukavičkové poutko lépe fixuje ruku a převádí sílu paže prostřednictvím zápěstí do hole, jeho nevýhodou je ale nutnost upravovat suchý zip při každém upínání. Brzy v tom však získáme rutinu, jde vlastně pouze o zvládnutí dvou jednoduchých kroků: nezaměnit pravé a levé poutko, a zapamatovat si, kam až nám upínací pásek poutka dosahuje, aby utažení bylo přiměřeně pevné (tj. poutko ani neškrtí, ani není příliš volné). Výhodou nastavitelného poutka je také to, že nahrazuje rukavici (proto je „rukavičkové“). Pokud jste na tenké rukavičky zvyklí, tak si je berte bez ohledu na typ poutek; kromě lepšího sání potu tím předejdete i případným otlakům.

Běh s nesením holí

Správné nastavení poutek využijeme ještě předtím, než s holemi začneme „doopravdy“ běhat. Připravíme se totiž na situace, které pak nastanou. Protože běh s holemi je náročnější než obyčejný běh, nevydržíme celý trénink běžet souvisle s odrážením holí na každý krok. Budeme chtít pažím chvíli ulevit od zapichování a proto hole při běhu poneseme. Při nesení máme dvě základní možnosti držení holí: v úchopu, nebo v těžišti.

1. držení v úchopu hole

Tento způsob využijeme především pro krátké přerušení našeho souvislého běhu s holemi tam, kde nelze hole zapichovat (například při přebíhání silnice, křižovatky, kamenitého či jinak nebezpečného úseku, apod.). Prostě se nevyvlékneme z poutek a běžíme dál s holemi nad zemí (resp. zhruba rovnoběžně s ní). Pokud bychom ale tímto způsobem pokračovali, po několika desítkách metrů zjistíme, že posilujeme svaly ruky a zápěstí – začneme je cítit, protože z hůlek se staly tenké činky . Vyvažování holí (aby hrotem nedrhly o zem) napomůžeme napnutým palcem shora a malíkem zdola.

2.držení v těžišti hole

Na běh s nesením holí při delším přerušení nordic runningu se vyplatí vyvléknout je z poutek a chytit zhruba v polovině (tj. v těžišti). Kromě toho, že ulevíme unaveným ramenům a bicepsům, můžeme totiž využít holí ke kontrole našeho správného běžeckého stylu. Konkrétně práce paží a loktů, protože hole případné nesprávné směřování loktů do stran či příliš vzhůru krásně odhalí. Není to podmínkou, ale doporučuji mít při tomto držení hroty holí vepředu a poutka vzadu (nebude nás pak rušit jejich pohupování).