Názornou představu o tom, jak vlastně běh s runningovými holemi (nordic running) vypadá, si nyní můžete udělat na základě krátkých videoukázek. Začněme tím základním, tedy během po rovině, a to včetně varianty naboso.

Videa jsme pořídili s Alešem Tvrzníkem pro účely naší další práce do souěže European Athletics Innovation Awards, v jejímž předchozím kole (2012) jsme zvítězili v kategorii Open. Probereme si je pěkně postupně. Zhruba půlminutová videa ukazují vždy nejprve běh s holemi normální rychlostí a pak zpomaleně, což umožňuje lépe si uvědomit správné technické provedení a návaznost jednotlivých pohybových fází.

Běh s runningovými holemi po rovině:

Ano, je to tak: Nordic running má blíže k běhu na lyžích (klasickou technikou), než k nordic walkingu. Vyjdeme-li z lyžařské terminologie, můžeme jej definovat jako jednodobý střídavý běh na lyžích bez lyží. To znamená, že na každý krok připadá současný odraz holí opačnou paží (než je stojná noha).

Vidíme, že odraz holí při běhu s holemi je časově i prostorově kratší než odraz holí při běhu na lyžích klasickou technikou, resp. je ho možno přirovnat k jeho střední fázi (paže se nedostávají výrazně před trup a za trup). Hůl se zapichuje zhruba na úrovni paty opačné nohy. Pohyb ruky po rukojeti je mírně klouzavý – sevření není ani křečovitě pevné, ani příliš uvolněné (tak by to mělo být i při normálním běhu).

Běh s runningovými holemi naboso:

Technika „barefoot nordic runningu“, který je určitě nejlepší je na upraveném trávníku, je stejná. Zdůrazněme především správný pohyb loktů podél těla. Díky holím se lokty pohybují v předozadním směru, ne do stran (taky s tím bojujete?).

Oproti běhu v botách noha přirozeně našlapuje na přední část chodidla a prsty se automaticky zapojují do odrazu. Náš běžecký krok bude – a to nejen pocitově – díky holím ještě odlehčenější. Bosoběh s holemi se tak může stát mezičlánkem k opravdovému běhání naboso. (více k tomuto tématu zde)