Zdravotní přínosy

Při nordic runningu dochází díky zapojení holí k evidentnímu snížení zátěže na klouby a šlachy dolních končetin. V rámci soutěžní práce EAIA jsme se rozhodli pomocí vědeckého experimentu zjistit, jak velké toto odlehčení nohou (potažmo celého pohybového aparátu) je.

Porovnávali jsme silové působení a tlakové změny na nohách v průběhu oporové fáze při běhu bez holí (viz obr.č.1) a při běhu s holemi (viz obr.č.2), samozřejmě stejnou rychlostí. Využili jsme k tomu speciální měřící systém Pedar-X, umožňující snímat tlak z chodidla během zatížení nohy.

bezholi


Obr. č.1: Měření systémem Pedar-X při běhu bez holí

sholemi


Obr. č.2: Měření systémem Pedar-X při běhu s holemi

Zjištěné snížení zatížení pohybového aparátu činí cca 12% tělesné váhy (u osoby vážící 75kg je to přibližně 9kg na každý krok). To má výrazný zdravotně-preventivní efekt, obzvláště při delších bězích. V závislosti na uběhnuté vzdálenosti (uvědomme si, že několik kilometrů znamená několik tisíc kroků) se totiž budou výsledné hodnoty snížení zátěže pohybovat v tunách, resp. v desítkách tun.

Při použití holí se navíc centrum tlaku přesouvá do předních částí nohou, v oblasti pat a střední části nohy se průměrná maximální síla výrazně snižuje (viz obr. – výrazný úbytek červené barvy, znázorňující max.hodnoty, na patě). To znamená, že běháním s runningovými holemi významně šetříme své paty, achilovky, a kotníky. A to tím více, čím intenzivněji zapojujeme horní končetiny do odrazu holemi (tj. „odebíráme“ zátěž nohou pažemi).

Uvedené skutečnosti mohou ve svůj prospěch využít především sportovci s akutními potížemi dolních končetin, nebo v rámci rekonvalescence po zranění. Kromě toho je nutno zdůraznit i další zdravotně-preventivní aspekt běhu s holemi, a tím je stabilita při běhu v nerovném terénu. Hole nám totiž nejenom umožňují bezpečný a stabilní běh v přírodě, při kterém se nezraníme, ale navíc v jeho důsledku posílíme vazy a šlachy svých nohou.

:roll: