Na knižní trh přichází nový titul s běžeckou problematikou s názvem Velká kniha běhání. Jednu z kapitol této původní (nikoliv převzaté) knihy nakladatelství Grada tvoří běh s holemi jako velmi efektivní tréninková metoda. O zaměření očekávané novinky jsme hovořili přímo s jejím hlavním autorem Alešem Tvrzníkem.
Aleši, kolikátá tvoje kniha s běžeckou tematikou to už vlastně je?
Je to v pořadí již šestá knížka pro rekreační běžce. Osobně mě těší, že s rostoucí popularitou běhu si stále více běžců uvědomuje, že mnohdy nestačí jen běhat, ale je potřeba se o tréninku také něco dozvědět. Tentokrát jde o knížku rozsáhlou, proto jsme ji nazvali Velká kniha běhání.
Spolupracoval jsi na ní s dalšími autory?
Ano, o spolupráci jsem požádal našeho bývalého vynikajícího běžce a mého současného kolegu z CASRI Mgr.Davida Gerycha. Jsem velmi rád, že s námi na knize formou komentářů k jednotlivým kapitolám spolupracovala i Bára Špotáková.
Proč právě vrcholová atletka – oštěpařka?
Mně – možná na rozdíl od jiných – přišlo toto spojení naprosto přirozené, protože vím, že Bára také hodně kondičně běhá. Mým hlavním cílem bylo přiblížit nejrůznější formy rekreačního běhu a ukázat, že i v systému přípravy vrcholového sportovce má kondiční běh své místo. I Bára po porodu potřebovala nabrat kondici a shodit nějaká ta kila.
Někoho ale může napadnout, že v případě Špotákové jde pouze o marketingový tah…
Báru jsem v žádném případě v knize nechtěl jen za hvězdu, která by zvýšila její prodej, ale především proto, že má s během a joggingem četné zkušenosti, jimiž může obohatit i rekreační běžce. Navíc máme velmi podobnou filozofii a oba si myslíme, že rekreační běh by měl člověku ze zdravotního hlediska mnohem více dávat, než brát.
V čem se obsahově nová kniha výrazně liší od těch předchozích?
I přes rostoucí osvětu se poslední dobou mezi rekreačními běžci množí mýty a nesprávné představy o tréninku. Podle mého názoru je to do značné míry způsobeno některými novými trendy (minimalizmus, běh na boso, ChiRunning apod.). V knize se proto snažím udělat jasno jak v těchto trendech (pro koho jsou vhodné a pro koho nikoliv), tak v celé běžecké přípravě rekreačních běžců (technika běhu, řízení tréninku, výběr běžeckých bot, výživa, atd.). Součástí knihy jsou opět i tréninkové plány.
Mohou se čtenáři těšit ještě na něco dalšího, dosud nepublikovaného?
Kromě základních témat nově popisuji řízení tréninku podle pocitů, jež lze doporučit těm, kteří si neměří tepovou frekvenci nebo si trénink neřídí podle krevního laktátu. Také podrobněji rozebírám všechny varianty běžeckého dokroku a doplňuji je o závěry našich výzkumů. Více jsem se tentokrát zaměřil i na hubnutí při běhu.
Závěrem ocitujme přímo Báru Špotákovou:
„Do této publikace jsem se rozhodla přispět hlavně proto, že jsem netušila mnoho let během profesionální atletické kariéry, jak obrovský význam má souvislý běh nízké intenzity. Vlastně jsem se stala propagátorkou každodenního joggingu, který působí blahodárně na zdraví a je to ideální doplněk náročného pracovního režimu.“
„V těhotenství se mi velmi osvědčilo používání holí na běhání, a to jak při běhu, tak při chůzi. Zejména jsem ocenila jejich funkci při tlumení nežádoucích nárazů. Díky nim jsem také alespoň trochu zapojila horní části těla. Jelikož jsem se pohybovala hodně v terénu, ocenila jsem běžecké hole zejména z důvodu zvýšení stability.“
