Běh je nejenom základem atletiky, ale i ostatních sportů. Pohybový aparát – především nosné klouby – je však při běhu výrazně zatěžován a nucen amortizovat gravitační síly při dopadech, u sportovců proto velmi často dochází ke zraněním.

Metoda běhu s runningovými holemi možnost zranění podstatně snižuje a umožňuje bezpečnější běh v obtížnějších podmínkách. Kromě toho přináší nordic running při jakékoliv výkonnostní úrovni běžce zvýšení intenzity běhu a větší energetický výdej. Běh s holemi lze tedy doporučit následujícím skupinám sportovců:

Běžci

V případě vytrvalostních běžců by se běh s holemi mohl stát jednou z pravidelných forem jejich tréninku. Především to platí o náročných terénních a klimatických podmínkách (bláto, sníh, atp.), v nichž – na rozdíl od klasického fartleku či volného výběhu – umožňuje běžci dosahovat submaximální rychlosti bez nebezpečí zranění. Tím by běh s holemi vhodně rozšířil běžně používané tréninkové metody a kombinací běhu s posilováním horních končetin by tak napomohl k žádoucímu zpestření běžecké přípravy, u které jinak časem hrozí jistá jednotvárnost.

Ostatní sportovci

Rozvoj obecné vytrvalosti jakožto základu fyzické přípravy je důležitým prvkem i pro všechny ostatní sportovce (fotbalisty, hokejisty, tenisty, plavce, basketbalisty, atd.) a další atlety (tj. sprintery, skokany a vícebojaře). Běh s holemi jim umožňuje vhodně kombinovat běžecká cvičení s dynamickými prvky pro rozvoj odrazové síly a silové vytrvalosti (například odrazy a výběhy prudkých kopců). Tím se jejich příprava rozšíří o velmi intenzivní tréninkové jednotky v přírodě, které by bez použití holí zřejmě neabsolvovali.

Vrhači     

Oštěpaři, diskaři, koulaři a kladiváři mají zpravidla robustnější postavy, což jim způsobuje problémy s udržením stability při běhu. I když vrhači raději posilují než běhají mimo dráhu, je vytrvalostní běh přesto nutným základem jejich obecné kondiční přípravy. Metoda běhu s holemi je pro ně proto velmi žádoucí, neboť při zvýšení stability běhu navíc současně posilují především paže a ramena.

Sportovci po úrazech, či zraněních

Mnoho sportovců se v rámci rekonvalescence dostává do původní fyzické kondice, nebo musí v důsledku namožení příslušné oblasti nohy zredukovat svůj tréninkový program. Zde hraje – kromě samotných medicínských výhod – velkou roli i psychologický aspekt. Sportovec, zvyklý na aktivní pohyb, nebude s holemi pouze chodit; to by u něj mohlo vést k frustraci. V rámci možností bude moci se stabilní oporou sportovních holí běhat, protože značnou část zátěže „odeberou“ paže (v úvahu zde samozřejmě přicházejí pouze bezpečné a rovinaté úseky).

Jedinci s omezenou fyzickou kondicí 

Nezapomeňme ani na osoby, jimž jejich momentální fyzická kondice neumožňuje zvládnout plné tréninkové zatížení. Jedná se především o jedince s nadváhou, o začínající běžce a o rekreační běžce, praktikující pouze jogging. V jejich případě je běh s holemi možno zařadit jako pohybovou aktivitu, navazující svou vyšší náročností na prostou chůzi a chůzi s holemi (nordic walking), se zdůrazněním zdravotně preventivních přínosů – především odlehčení pohybového aparátu.